Co znamená da urlo v Italština?

Jaký je význam slova da urlo v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat da urlo v Italština.

Slovo da urlo v Italština znamená vynikající, skvělý, parádní, super, prima, rajcovní, epický. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova da urlo

vynikající, skvělý

locuzione aggettivale (figurato, colloquiale)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Quel party è stato da urlo.

parádní, super, prima

locuzione aggettivale (colloquiale, figurato) (hovorově)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Quello fu un colpo da urlo alla partita di pallacanestro!

rajcovní

locuzione aggettivale (gergale: attraente) (neformální)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Accidenti, quanto è bella! È da urlo!

epický

(hovorový výraz: grandiózní)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
La banda si esibì in un concerto fantastico, che fece colpo su tutti i critici.

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu da urlo v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.